O městské policii
Informace
Užitečné odkazy
Kontakt

Tísňové volání: 156

Operační středisko: 475 272 891

linka pro neslyšící
tel.: 608 249 747
fax: 475 211 946


datová schránka: vt8bhx2

e-mail: mp@mag-ul.cz

Adresa:

Velká Hradební 2336/8
401 00 Ústí nad Labem


 

Historie a současnost

Od vzniku města do vlády Marie Terezie

Ústí nad Labem vzniklo jako kupecká osada při srbské cestě na ústí řeky Bíliny do Labe mezi
9.-10.stol. Král Václav I. povýšil město na královské někdy v letech 1230-1249. Zdrojem moci správní, soudní a výkonné byl král jako zakladatel. Král byl v městském právu a soud-nictví zastoupen královským podkomořím. Pořádkovou a policejní službu v obvodu města přenechával městské radě. Nejvyšším "velitelem" městské policie byl rychtář jmenovaný králem, často z řad ústeckých měšťanů. Rychtář předsedal městskému soudu a městské radě. Porušení veřejné bezpečnosti na území města soudil v závažnějších případech městský soud, který zprvu zasedal třikrát do roka po dobu 14 dnů pod širým nebem a byl veřejně přístupný, v drobnějších osobních a věcných sporech a dlužních záležitostech rozhodoval soud městské rady, který zasedal permanentně a dominoval v něm purkmistr s několika radními. Nejmenší pře policejního a pořádkového charakteru rozsuzoval sám rychtář. Po roce 1453 se stal rychtář policejním a pořádkovým městským úředníkem, odpovědným za dodržování bezpečnosti ve městě, kterého jmenovala městská rada. Během 16. stol. převzal výkon policejní a pořádkové služby ve městě primas neboli primátor a posléze hodnost městského rychtáře na čas zcela zanikla. Po roce 1621 byla hodnost "císařského" rychtáře obnovena. Rychtář, dosazovaný císařem, byl nadřízen primátorovi i celé městské radě, bez jeho souhlasu nevešlo v platnost žádné městské usnesení a měl dohled i nad výkonem policejní služby ve městě.

Městská policie za panování Marie Terezie a Josefa II.

V roce 1754 byla městská policie řízena městským policejním komisařem, ke konci městskou policii řídil policejní revizor, který měl k dispozici 1-2 strážníky, neboli policejní sluhy. V roce 1774-1792 byl ústeckým policejním revizorem Mathes Hanel. Tento revizor požádal magistrát 12.srpna 1792 o uvolnění a na jeho místo byl jmenován Anton Ulsperger. Na obrázku vpravo : Titulní strana policejního řádu císaře Leopolda I. pro královská města v Čechách z roku 1686.

Městská policie v 19.století

V roce 1830 žilo ve městě pouze 1786 obyvatel. Ve 40.letech 19.století došlo v Ústí a okolí k podstatným změnám způsobeným druhou vlnou průmyslové revoluce. V okolí Předlic, Trmic a Chabařovic začala hlubinná těžba hnědého uhlí, v roce 1841 začala na Labi paroplavba. Příznivá dopravní poloha, snadná dostup-nost energe-tických zdrojů a především otevření železnice Praha-Drážďany (1848-1851) a Ústí nad Labem-Teplice (1857), způsobily rozvoj průmyslového podnikání, růst poptávky po volné pracovní síle a záko-nitý růst počtu obyvatel Ústí, spojený pochopitelně s růstem kriminality. Magistrát města se v roce 1842 rozhodl posílit počet strážníků na tři a na volná místa vyhlásil veřejný konkurs. Obrázek vlevo : Strážník městské policie z roku 1868.

Dne 31.května 1865 přijal obecní výbor Policejní řád královského města Ústí nad Labem. Městská policie řízená starostou a dvěma radními měla pravomoc ukládat pokuty do výše 10 zlatých, v případě nedobytnosti trestat vězením do 48 ho-din. Vybrané pokuty byly poukazovány do příjmů města. Městská policie měla dohled nad lidovými slavnostmi, tanečními zábavami a plesy, dodržováním policejní hodiny v hostincích a pouliční žebrotu trestala pokutou nebo vězením. Vykonávala dohled nad čistotou a bezpečnou průchodností ulic, veřejným osvětlením, dozírala na prodej masa, koupání a bruslení na řekách, trestala rychlou jízdu na ulicích, chytala zdivočelé psy, chránila dokonce hnízdící zpěvné ptactvo a přísně dohlížela, aby nezletilé děti nebyly užívány k pomocným pracím a zvláště ke stavění kuželek v hospodách. Prostituce provozovaná na ulicích byla trestána pokutou až 10 zl. V roce 1876 je uváděn šéfem městské policie policejní strážmistr Wenzel Hollub, který měl k dispozici 8 strážníků. V roce 1885 byl šéfem městské policie nadále Wenzel Hollub, tentokrát ve funkci inspektora, jeho zástupcem byl vrchní strážník Ludwig Rösler. Počet městských strážníků se zvýšil na 12. V rámci městské policie dále působili městský úřední sluha, ubytovatel, mistr elektrických sítí a dozorce jatek. Vpravo na obrázku : Cyklistický oddíl městské policie z roku 1906.

V roce 1895 byl již městský policejní rajon rozdělen do čtyř policejních okrsků se strážnicemi v dnešní Masarykově třídě, Dlouhé ulici (strážnice dvou okrsků) a Malé hradební. Kromě toho zde fungovalo 5 policejních expozitur : v přístavu Krásné Březno, dnešní Bratislavské, Na Skřivánku, dnešní Pražské a Tovární ulici. Tehdy byl ředitelem městské policie policejní komisař Franz Opelt, policejním inspektorem Wenzel Hollub a vrchním strážníkem August Sacher. Městská policie měla 2 strážmistry, 3 vrchní strážníky a 25 strážníků. Počet obyvatel města byl 27 856. Vlevo na obrázku : Helma městské policie pro strážníky z přelomu 19. a 20. Století.

Od počátku 20.století do zrušení městské policie

V roce 1906 byl velitelem městské policie policejní komisař Friedrich Kowanda se svými zástupci policejním inspektorem Ludwigem a strážmistry Sacherem a Ottem. Velitelství městské policie bylo obsazeno 4 agenty (kriminální služba) a 4 veliteli stráží. Policejní velitelství mělo tehdy expozitury v Důlcích - 2 strážníci, v Tovární ulici - 2 strážníci, Pražské ulici - 1strážník, na Masarykově třídě a na Klíši - 11 stráž-níků, na Skřivánku-13 strážníků, v Krásném Březně v přístavu-4 strážníci, na dnešní Drážďanské - 2 stráž-níci a ve Svádovské-2 stráž-níci. Celkový počet strážníků byl 39. Počet obyvatel města byl 38000. V roce 1912 se městský policejní úřad dělil na tři oddělení : policejní komisariát, bezpečnostní stráž a ohlašovnu obyvatel. V roce 1920 byl přednostou policejního komisariátu nadále policejní vrchní komisař Friedrich Kowanda. Městské policii nově přibylo kriminální oddělení s 3 strážmistry, 1 vrchním strážníkem, 2 strážníky a 1 stenotypistou a písařem na stroji. Došlo k rozšíření bezpečnostní stráže na 1 vrchního inspektora, 8 vrchních strážmistrů, 17 strážmistrů a 47 vrchních strážníků a strážníků. Tehdy mělo Ústí nad Labem 40000 obyvatel. Na obrázku vlevo : Odznak ústecké městské policie před rokem 1920

Zrušení městské policie v roce 1924 a vznik stráže bezpečnosti

Dne 30.prosinec 1924 podle zákona č.230/1922 Sb. a vládního nařízení č.295/1922 Sb. byla městská policie v Ústí nad Labem zrušena a bylo zřízeno Policejní komisařství Ústí nad Labem jako orgán státní správy. Nově vznikl policejní rajon Ústí nad Labem o celkové výměře 2790 hektarů zahrnující město Ústí, Krásné Březno, Klíši, Předlice, Bukov a Střekov. V roce 1926 byl vedoucím policejního komisariátu vrchní policejní komisař Dr.Eduard Pokorný, velitelem uniformované bezpečnostní stráže revírní inspektor Václav Lízálek. Uniformovanou bezpečnostní stráž tvořilo celkem 100 gážistů. V roce 1934 byl vedoucím ústeckého policejního komisařství policejní rada Dr.Oldřich Kalis. Na komisařství bylo dále zaměstnáno 5 kancelářských sil a 12 policejních agentů.

Policie za nacistické okupace 1938-1945

Nacistická okupace přinesla Ústí nad Labem zásadní změny. V červnu 1938 se stal starostou města Dr.Richard Tauche, který jmenoval policejním velitelem města Alfréda Maturu. Dne 9.října 1938 bylo město obsazeno wehrmachtem a velitel české státní policie předal policejní agendu německému nástupci. Příchodem okupačních vojsk byla zavedena jízda vpravo, což se udrželo až do současnosti. Ve městě začalo působit Gestapo a kriminální policie (Kripo). Dne 3. prosince byl jmenován německým ministrem vnitra velitelem ústecké policie policejní president Karl Pflomm z velitelství městské policie v Erfurtu. Dne 15. listopadu 1938 byl novým policejním prezidentem města Ústí jmenován Dr.Gustav Nutzhorn.

Osvobození a vznik SNB v Ústí nad Labem

Po osvobození v 8.května 1945 se v Ústí nad Labem zhroutil celý systém německé policie. Dne 29.července 1945 vykonal na městském stadionu slavnostní přísahu I.pohotovostní pluk Sboru národní bezpečnosti za účasti ministra vnitra Václava Noska a předsedkyně okresní správní komise Marie Vobecké. Tento akt se stal významným mezníkem vzniku nového policejního systému SNB v Československu. V letech 1945-1990 působily na území města Ústí nad Labem různé složky SNB a Veřejné bezpečnosti, tedy policejní služby řízené státem. Pro nepřístupnost policejních pramenů lze jen obtížně rekonstruovat rozsah jejich působnosti.

Obnovení městské policie v Ústí nad Labem

Po tzv. „sametové revoluci“ (17.11.1989) došlo k výraznému vzestupu kriminality a bezpečnostní situace byla velmi nepříznivá. Jediný policejní sbor v tu dobu nebyl schopen čelit tomuto jevu. Dne 13.6.1991 schválila Rada města Ústí nad Labem svým usnesením č.180/91 koncepci bezpečnostního útvaru, jehož posláním bylo zajišťovat bezpečnost občanů a dohlížet na veřejný pořádek ve městě. O měsíc později byl schválen rozpočet na 60 ozbro-jených členů s nástupním termínem září 1991. Dne 15.10.1991 Rada města vydala obecně závaznou vyhlášku č.14/1991 o zřízení útvaru Městské pořádkové služby. V listopadu téhož roku zahájila tato
složka naplno svoji práci. Dne 6.12.1991 schválila Česká národní rada zákon č.553/199 Sb., o obecní policii a Městská pořádková služba byla přejmenována na Městskou policii. V lednu roku 1992 bylo přijato dalších 60 strážníků a jejich počet se ustálil na 120. Do konce roku 1993 byl personální stav městské policie zvýšen na 170 strážníků. Tento počet byl platný až do roku 2002. V roce 2003 bylo schváleno navýšení strážníků na celkový počet 200. V posledním desetiletí složka MP prošla několika reorganizacemi,které souvisely se vznikem nových územních základen a počtem obsazení těchto útvarů. Každá taková změna byla reakcí na stav veřejného pořádku a bezpečnosti v jednotlivých částech města. Pravomoce strážníků ve vztahu k veřejnému pořádku a bezpečnosti byly postupně zákonnými změnami navyšovány a v mnohém se dostaly na stejnou úroveň jako pravomoce Policie ČR. Od roku 1996 městská policie postupně zřizuje kamerový systém, vybudovává operační středisko, modernizuje radiovou síť a sytém počítačového propojení mezi útvary MP. Dochází ke změně organizační struktury - - vedle stávajících územních základen vznikají speciální útvary (dopravní, kynologický, strážní a technický a preventivně dopravní). Zároveň MP vytváří mnoho projektů v rámci preventivních aktivit (schránky bezpečí, uniformovaný pedagog, dětské dopravní hřiště, soutěže a pobytové tábory pro děti základních a zvláštních škol, zájmové aktivity pro děti mateřských školek, přednášky a besedy pro seniory a sluchově postižené občany a další jiné). Prostřednictvím městské policie je město Ústí nad Labem od roku 1996 trvale součástí Celorepublikového programu prevence kriminality. Od 1.1.2003 se městská policie ze zákona stává orgánem města, nadále je přímo podřízena primátorovi města.


 

Preventivně bezpečnostní akce
Kalendář akcí s účastí MP
Odběr novinek
Email: